Poslední únorový víkend (26. – 28. 2. 2016) s sebou přinesl druhý ročník celoslovenského florbalového turnaje mezi jednotlivými univerzitními pastoračními centry, který stejně jako loni hostila Bratislava. V pátečních odpoledních hodinách vyrážíme v pěti lidech ze sluncem zalité Banské Bystrice. Přes značné množství jiných cestujících nakonec nalézáme
zcela volné kupé, v němž nám tři a půl hodinová jízda, jindy tak zdlouhavá, příjemně utíká. Neboť máme po příjezdu do slovenské metropole asi dvě hodiny volného času, vydáváme se kolem Prezidentského paláce k rozlehlému areálu Bratislavského hradu, z něhož se nám naskýtá úchvatný pohled na tisíce světel večerní Bratislavy a široký, klidně tekoucí, Dunaj.
K přesunu z centra do Karlové Vsi, kde sídlí bratislavské UPC, využíváme autobusu. Vystupujeme na konečné a za nedlouho již vstupujeme do dějiště zítřejšího turnaje. Obrovské prostory místního UPC nás překvapují, stejně jako průměrný počet lidí, který je za den navštíví (až tři tisíce). Společný program začíná mši svatou v kapli, po níž následuje přestavení všech deseti týmů, rozlosování turnaje a krátká rekapitulace výsledků minulého ročníku. Vybraní zástupci z jednotlivých týmů poté soutěží ve vědomostním kvízu a v počtu „koníčků“ s florbalovým míčkem. Večerní (chcete-li noční) program končí o půl jedné a po vyřešení záhady mrtvé kočky v okně uleháme k spánku.
Po snídani se již rozbíhají základní skupiny (2 skupiny po pěti týmech, z nichž první čtyři postupují do čtvrtfinále). Na úvod narážíme v pohronském derby na ambiciózní Zvolen. Dvougólové manko se nám sice ještě daří smazat, na třetí gól v naší síti však již odpověď nenacházíme a prohráváme tak v derby 2:3. Stejným výsledkem končí také náš druhý zápas na turnaji, dva body do tabulky si připisuje mladý, na turnaji jediný čistě chlapecký, tým spod Dubňa. V třetím, klíčovém zápase pro nás i pro soupeře (v boji o postup do play-off), hrajeme v prvním poločase vyrovnanou partii s UPC z Trnavy. Druhá polovina zápasu nám však vůbec nevychází, dostáváme dva minutové tresty, inkasujeme tři branky a ze zápasu odcházíme se skloněnými hlavami a prohrou 2:5. V posledním utkání skupiny (a také turnaje, neboť je nám již jasné, že do vyřazovacích bojů nepostoupíme) měříme síly se silnými Košicemi, které nás deklasují 9:3. Utkání kromě dvanácti branek nabídlo také jednu opravdu komickou situaci. Po své první brance na turnaji přichází Honza Ševčík ke stolku zapisovatelů oznámit jméno střelce gólu a k svému velkému údivu se dovídá, že vůbec nefiguruje na soupisce banskobystrického UPC. Nedorozumění však brzy vysvětluje Vlasťo, který na základě e-mailové adresy zkomolil jméno Jana Ševčíka na Jan Boško (i ten háček tam přidal).
V sobotních odpoledních a večerních hodinách se hrají zápasy play-off. Z prvního místa se stejně jako loni těší UPC Ružomberok, který ve finále vrací Prešovu vysokou porážku ze základní skupiny 13:4. Před bránami finále zůstávají Košice a domácí Bratislava. Nedělní mše svatá spojená s vyhlášením výsledků a předáním cen uzavírá tento druhý ročník UPC Florbal Cupu plného nejen krásných gólů a strhujících zápasů, ale především nezapomenutelných chvil strávených ve společenství milých mladých lidí. Díky Bohu za to!
reportáž: Jan Ševčík alias Jan Boško 🙂
